Archiv odkaz Blog odkaz chat odkaz

Nacházíme se v období hlubokého středověku, v období 13 .století n.l. Vešel jsi právě do državy zvané Ingwirth Hold rozkládající se na západním pobřeží ostrova Irsko. Království se nachází v nelehkém období po převratu. Starý král byl odstraněn a nastávají nové pořádky. Na trůnu stanula jeho mladá vdova Jasmine O'Ravenheart, po boku s temným rytířem Marcusem. Královna vládne pevnou ale láskyplnou rukou se snahou o stabilitu a udržení pořádku. Proslýchá se, že ale uzavřela temnou smlouvu s Temným rytířem a dokonce, že to byla ona kdo starého krále nechal zabít...(čtěte dále)

***NOVÉ ZPRÁVY PRO LID***

Emmeline Dove

Nick: Dear


http://ingwirth-hold.blogspot.com/2015/10/emmeline-dove.html




1. Jméno a příjmení

Emmeline Dove

2. Rasa

Člověk

3. Věk

18 let

4. Pohlaví

Žena

5. Kasta a povolání

na útěku se schovává v podhradí, zpěvačka (šlechta)

6. Vzhled, povaha a záliby

  Milá, starostlivá a nápomocná všemi deseti prsty. Takto nějak byste tuto šlechtičnu mohli popsat na první pohled. Na rtech jí stále hraje úsměv, ať se jedná o upřímný, smutný či falešný, stále se prostě usmívá. Život v podhradí ji naučil jinému pohledu, kterým nahlíží na pracovité lidi. Váží si jich. Co jí ale vadí, jsou různí ti vrazi, lapkové a muži, kteří nemají žádnou úctu k ženám, těmito lidmi naprosto pohrdá. Jinak se ale chová ke všem kolem sebe mile, nevadí jí pomoct vám, a když jí na někom záleží, může se chovat až majetnicky a starostlivě, velice ochranářsky. Je v tomto ohledu ale poměrně nedůvěřivá, dává na první dojem, když se jí nelíbíte už od začátku, málo kdy to dokážete změnit a vkrást se jí do srdce. Pokud ale zapůsobíte dobře, máte v jejím naivním srdíčku místečko hned. Nedovede se dlouho zlobit, sice chvíli ano, přičemž se při tom tváří jako malé uražené dítě: nafouklé tvářičky, přimhouřené očka a stisknuté pěstičky, ale poté vztek prostě jednoduše odstrčí stranou a soustředí se především na ty dobré věci. Na všech a na všem hledá jenom to dobré. Ano, ví, že někteří mají špatnou minulost, že ne všichni jsou ti hodní, ale každý má nějakou kladnou vlastnost a tu ona oceňuje nejvíce. Je tak nevinná,… nedotknutá i nepolíbená, neznalá světa, prostě naprosto k sežrání, sladká jako med. Možná proto vypadá naivně a nedělá jí problém vběhnout do bitevní vřavy. Samozřejmě ne doslova, spíše je velice odvážná, občas by člověk mohl říct až smrtichtivá. Prochází se v noci po lese, chodí si jen tak do krčmy, říká lidem, co si o nich myslí, i když to není nic dobrého, ale sama o sobě moc nemluví, a pokud ano, tak to nedává smysl. O světu nadpřirozena ví ale velké kulové, asi proto se též chová tak hloupě. Avšak už se s upírem jednou setkala a od té doby má o něm noční můry, jen si na něj nepamatuje, nemůže moc dobře spát, ale stále je plna energie, protože je velice mladá. Nesnáší, když se má někomu podřizovat, poslouchat, jak jí někdo linkuje život.         Nejraději se rozhoduje sama, dělá své vlastní chyby, ze kterých by se mohla poučit, bere život do vlastních rukou. Proto též utekla. Navíc se ani nechce vdávat. Dle ní je to první láska a teprve poté až manželství, ne naopak. Zamilovat se pro ni znamená na celý život, muž jí musí být věrný, stejně jako ona jemu. Chtěla by takovou lásku poznat, tu velkou, pravou jako popisují v různých knihách. Avšak ani ona nebyla životu u dvora ušetřena. Odnesla si z tama jistou malou dávku arogantnosti a jakési povýšenosti, která se pomalu ale jistě snižuje a snižuje, čím déle žije v podhradí. Jedinou výhodou života v obrovském sídle s hromadou služebnictva je to, že ví, jak se chovat… ví, co se sluší a patří, rozhodně nikomu nevyká, dokud jí to ten daný člověk nedovolí, zvládne elegantní pukrle a podobné věci, které má umět každá mladá slečna. Myšlení ale ani práce rukama jí nedělá sebemenší problém. Dokáže si spojit různé situace a pochopí hodně nevyslovených věcí, ale to, co vidět nechce, tak dělá, že je nechápe. Zvědavá je jak mraky, ale dokáže ustoupit, když uvidí, že je to tomu danému člověku nepříjemné. Často pod šaty nosí malou dýku, dokáže se též ohánět mečem či lukem a šípy, avšak jakožto pravá dáma těchto praktik nevyužívá, ale kdyby jí to někdo vrazil do rukou, věděla by, jak si má počínat. Otázka je, zda-li by jí to v boji nějak pomohlo.
   Její největší zálibou je jízda na koni, nejlépe bez sedla, protože v té chvíli má pocit, jako kdyby byla svobodná, nemusí se ničeho bát a jen se drží, splývá s koněm. Jezdí především na mužský styl, ale kdyby musela, ani ženský by neodmítla, ale ten první preferuje. Miluje zvířata, rozumí si s nimi, zvládne je uklidnit pouhým hlasem, je jedno, jestli je to vlkodlak či jen vlk, stále je to zvíře, na které má ona nějaký ten vliv, když chce. Bojí se uzavřených a malých prostorů a toho, že ji najdou, což je dost možné, i když ona sama si myslí, že už ji snad i prohlásili za mrtvou. Můžete ji potkat téměř všude, kromě hradu, tam ještě nikdy nebyla.
Měří tak akorát, oproti muži je malinká, oproti ženám možná i trochu vyšší. Přibližně se její výška pohybuje asi kolem 170 centimetrů a váží… to se přeci neříká, že? Postavu má štíhlou s menším pozadím, většími ňadry a štíhlýma dlouhýma nohama. Nedělá jí problém své přednosti zvýrazňovat, ale zase ne tak, aby si jí někdo mohl splést s nějakou nevěstkou nebo podobnou ženou. Pleť má v létě mírně opálenou, ale jinak je smrtka, čímž jí na líčkách více vynikne červenání. Nemá na těle žádné jizvy, je téměř dokonalá, by se dalo i tvrdit. Chodí pomalu, nikam se nežene, na všechno má čas, ale na ženu a obyčejnou zpěvačku drží záda i hlavu hrdě vzpřímenou, možná až moc. Záplava blonďatých vlasů, protkaných pár tmavými prameny jí dosahuje až pod prsa. Většinou je má hezky upravené, ale taktéž jí můžete naleznout s nehezky rozcuchanými vlasy, které vypadají, jako kdyby právě vylezla z postele. Oválný obličej s plnějšími růžovými rtíky, které dokážou vytvořit nespočet úsměvů, ale i úšklebků. Když se usmívá, moc zuby neukazuje, ale když už se to stane, tak se objeví udržovaný poměrně bílý chrup. Dále je zde malý roztomilý nosí, který ční ze středu obličeje. Člověka zřejmě nejvíc zaujmou studánkově modré inteligentní oči, lemované hustými černými řasami. Tyto oči dokážou podle světla měnit barvu na velice světle modrou nebo modrou jako bouřkové mraky. Nad nimi se klene hnědočerné obočí. Dokáže zvednout jen jedno, ale moc často to nedělá. Obléká se především do prostých šatů, ale někdy si obleče si korzet, který však zrovna nemusí. Nepotrpí si na hezké oblečení. Často si jí člověk může splést s mužem, jelikož když do města zavítá vznešenější návštěva, natáhne na sebe mužské kalhoty, košili, vlasy si stáhne vysoko na hlavu a zahalí se do pláště. Pod oblečením má schovaný přívěšek s erbem její rodiny, její jediná památka na domov. Nesundává ho, ale ani ho zbytečně neukazuje, aby ji nikdo nepoznal.

7. Životopis 

   Emmeline se narodila jednou v noci naprosto normální porodem, akorát do vysoko postavené rodiny Doveů. Měla naprosto normální bezstarostné, ale přesto přísné dětství. Její rodiče na ni neměli moc času a navíc její maminka jednou potratila, takže bylo dlouhé období smutku, které však tato dívka nevnímala. Nechápala, co se děje, ale nemohla se nikoho zeptat.

    Vychovávala ji především jedna postarší paní, která byla její chůva a jmenovala se Amelie. Emmeline si dělala často legraci z toho, že jsou příbuzné, jelikož mají podobné jména. Většinu času strávila tím, že se učila, jak dělat správně pukrle, jak mluvit s výše postavenými lidmi než je ona. Bohužel jí to moc nešlo, jelikož má velmi nezkrotnou povahu. Jenže když jí bylo kolem osmi let, tak se konečně projevila nějaká láska ze stran rodičů. Tatínek byl hodně smutný, že ztratil syna, ale to mu nebránilo v tom, aby tajně vzal každý večer Emmeline ven z hradu. Učil ji stopovat zvířata, jezdit na koni a podobné, chlapecké věci. Taktéž se jí snažil naučit ohánět se mečem, ale na to ještě byla, takže jako na znak důvěry a lásky jí dal jednu ze svých starodávných dýk, které má do teď u sebe. Milovala svého tatínka tím největším způsobem. Dokonce více než svoji maminku.

    Často vídala rodiče, jak něco řeší a tento osudný den nastal, když jí bylo pouhých dvanáct let. Rodiče jí darovali krásnou vranou klisnu, kterou si ona sama pojmenovala jménem Semi. Obě měli podobnou povahu a od té doby se z nich stala nerozlučná dvojka. Rodiče si jí zavolali do svého předpokoje, kde si s ní měli pohovořit. Emmeline ale právě byla u koní, takže přišla naprosto celá od hlavy až k patě špinavá. Maminka se rozčílila a křičela a křičela. Dívce to ale nevadilo, jen mlčky stála a čekala, až se maminka vyvzteká. Když se daná osoba zklidnila,začala ta horší část rozhovoru. Emmeline má budoucího ženicha. Ta málem dostala zástavu srdce. Cože to? Proč ženicha? Nějak si naivně myslela, že se do konce života bude prohánět po lesích a zpívat si s ptáky. Nemohla tomu uvěřit, nechtěla.. Nakonec s křikem, že nikoho nechce a že se jí jen snaží zbavit, utekla do lesa i se Semi.

    Připadala si zrazená a smutná. Nechtěla si nikoho vzít, když ho ani nezná. Často četla knihy, milovala jejich četbu a když četla o té nesmrtelné lásce, která překoná hory doly, chtěla ji též zažít, ale musí si uvědomit, že je jediná jejich dědička. Musí dělat čest rodině! Když ono je to tak těžké! Nechce, miluje přírodu a s ostatními dívkami si nikdy nerozuměla. Ten den se hodně naplakala.. Tak jako nikdy v životě.

    A roky šly dál. Tatínek a Emmeline se hodně odcizili, jak dívka rostla. Vyvíjela se, krásněla.. Dopoledne trávila s učiteli etikety a podobnými lidmi, odpoledne zase zpívala v lese a byla mezi zvířaty, kteří ji měli rádi. Rozuměli si.. No a večery trávila nad nějakou romantickou knihou a snažila se nemyslet na budoucnost. Jenže nenávratně se blížil 17 rok, kdy byla naplánovaná svatba se skoro mužem, kterého Emmeline nikdy v životě neviděla. Prý je ale ošklivý a hrubý k ženám. Jenže ona nebyla jen tak nějaká dívka. Byla silná, tvrdohlavá a silná. Nebyla jako ty křehké dívky, které zlomí jediný neúspěch.

    Nadešel den D, kdy se měla poprvé setkat se svým budoucím manželem. Chovala se slušně, tak jak nařídila etiketa, ale přesto se jí nelíbil. Byl zvláštní.. Sice byl celkem pohledný, což Emmeline udivilo, ale to jeho chování doopravdy bylo hrubé. Měl chladné oči, bez špetky citu a usmíval se velice strojeně. Navíc se choval slizce a dívka se ho doopravdy vyděsila. Ne, tohoto muže nikdy v životě nepojme za muže. Útěk, to byla jediná alternativa.

    Vzala si měšec plný peněz, dýku a pár věcí jako hygienu, jídlo a náhradní oblečení. Vykradla se z domu, osedlala si Semi a vyrazila do noci. Nebála se, že se jí něco stane. Věřila lesním zvířatům více než lidem. Věřila, že jí ochrání. A taktéž věděla, že jakmile rodiče zjistí, že není v posteli, tak vyhlásí pátrání po celé zemi a budou ji hledat, dokud ji nenajdou. Tohoto se bála. Že jí najdou a dovlečou ji zpět. Nechtěla to, chtěla si dělat to, co sama uzná za vhodné. Takto cestovala několik týdnů. Došlo jí jídlo, byla vyčerpaná, ale do své flotily přidala malé koťátko, které pojmenovala jako Mellisku. Uviděla hradby města, muže ve zbroji, kteří se na ni podezřívavě dívali, jelikož byla noc a pak ucítila prudký náraz, když dopadla na zem a pak tmu.

    Probrala se v nějaké chatrči a nad ní se skláněla žena s milým úsměvem. Emmeline se neskutečně vyděsila, ale pak se snažila uklidnit a zjistila, co se stalo. Strážní jí dopravili k jedné ošetřovatelce, která ji vzala pod své křídla a starala se o ni, než se Emmeline probrala. Ingwirth Hold.. Jaké to zvláštní jméno pro město. Přesto se tady docela rychle zabydlela a pomáhala Mary (ošetřovatelce) v domácnosti. Mary neměla děti, takže si Emmeline poněkud přisvojila. Jí to ale nevadilo. Neřekla Mary, kdo je zač, ale nikdo se jí ani neptal. Rozhodla se, že zde ve městě zůstane na nějakou dobu. Po nějakým pár dnech, kdy se zotavila, začala na ulicích zpívat...

8. Schopnosti

   Emmeline je jakožto člověk poněkud zranitelná, ale to jí neubírá na statečnosti a odvážném jazyku. Navíc umí výborné jezdit na koni a rozumí si se zvířaty. Její klisna je stejně jako ona sama docela horká hlava, takže si spolu velmi rozumí. Umí se dobře schovávat ve stínech a nebojí se vkročit do lesa. Je mrštná a neskutečně rychlá. V sekundě vám dokáže zmizet o čí a objevit se někde úplně jinde. Taky že to potřebuje při svém útěku… Hlas má jako andílek, zřejmě je to důvod, proč se živí jako 'potulná zpěvačka'. Dokáže hlasem uchlácholit i to nejdivočejší zvíře. Je to občas, jako by byla s tím daným zvířetem propojená. Samozřejmě má i slušné vychování a základní znalosti, co se týče písma, počtů a čtení, ale i zeměpisu, biologie či alchymie. Díky Mary se vyzná v bylinkách a zvládne ošetřit jednoduchá zranění, vymýt ránu a zašít ji, ale rozhodně není tak dobrá jako nějaký vyučený doktor, k tomu se ani neblíží. Umí se ohánět dýkou, mužským těžkým mečem a vystřelit pár šípů, ale tyto své znalosti kryje a nepoužívá je.

9. Ostatní

Faceclaim: Gabriella Wilde



Klisna Semi

Kočka Melliska

10. E-mail:  natypaskova@seznam.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat